Film a literatura

Film

Snad ještě více korunovaných hlav než ve skutečnosti hostil Křivoklát na filmovém plátně – krále Země lva v pohádce Třetí princ, krále Růžového království v pohádce Jak se budí princezny, krále Pikolu ve Třech veteránech nebo filmové představitele skutečných historických postav - císaře Karla IV. (Vlastimila Brodského v Noci na Karlštejna a Jaromíra Hanzlíka v Slastech otce vlasti), Johanku z Arku nebo Alžbětu Báthoryovu – Čachtickou paní. Na Křivoklátě zářily i hollywoodské hvězdy – Angelina Jolie a James McAvoy v akčním filmu Wanted a Matt Damon a Heath Ledger v pohádkové Kletbě bratří Grimmů.

V desítkách filmů, které na Křivoklátě dosud vznikly, ukázali filmaři na plátně a na televizních obrazovkách snad všechna zákoutí hradu – asi nejčastěji to bylo horní nádvoří (Honza málem králem, Noc na Karlštejně, Třetí princ, Tři veteráni a další), Královský sál a kaple (Kletba bratří Grimmů, Wanted), ale také Rytířský sál (Třetí princ), dolní nádvoří (Anděl Páně, Noc na Karlštejně) nebo cimbuří (Jak se budí princezny).

Nejznámější filmy, které se točily na Křivoklátě: Slasti otce vlasti (1969), Noc na Karlštejně (1973), Honza málem králem (1976), Třetí princ (1982), Tři veteráni (1983), Kletba bratří Grimmů (2005), Anděl Páně (2005), Bathory (2006), Wanted (2008)

Literatura

Do literatury uvedl Křivoklát už počátkem 12. století kronikář Kosmas krátkou zmínkou ve své Kronice české, většina nejznámějších literárních děl spojených s Křivoklátem však vznikla až během 19. století. Je to především Křivoklad (1834), část nedokončeného románu Karla Hynka Máchy Kat z doby krále Václava IV., báseň Jaroslava Vrchlického Motiv z Křivoklátu (1883), ve které Vrchlický vylíčil své dojmy ze své první návštěvy hradu v roce 1873, rozsáhlá báseň Křivoklát – rýmovaná kronika (1858) E. B. Kaizla, třídílný historický román Josefa Svátka Vězeň na Křivoklátě (1871) o Janu Augustovi a románová trilogie Aloise Jiráska (1891) z doby vlády krále Václava IV. a počátků husitství.

S Křivoklátem je bezprostředně spjato také působení básníka a prozaika Karla Egona Eberta (1801–1882), největšího německo-českého básníka své doby. Ebert řadu let působil v knížecích fürstenberských službách jako archivář a knihovník, později ve funkci dvorního rady. Už svými prvotinami s náměty z české mytologie (Vlasta, Břetislav a Jitka) zaujal i Johanna Wolfganga von Goethe, jeho básně Das erste Weilchen a Reiselied zhudebnil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Ve svém rozsáhlém díle se Ebert inspiroval také Křivoklátskem, mimo jiné zveršoval pověst o křivoklátských slavících.

Ukázky z některých literárních děl o Křivoklátě si můžete přečíst zde

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Mgr. Petr Slabý

  • vedoucí správy památkového objektu (kastelán)
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 313 558 440
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A Křivoklát
47/, Křivoklát 47 27023
Pochází z Litomyšle, kde dokončil gymnázium, na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval obor český jazyk – hudební výchova (1982–1987). V letech 2004 a 2005 absolvoval kvalifikační kurz památkové péče NPÚ. V období 1983–1994 působil jako zpěvák ve Státním divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, jednoroční základní vojenskou službu absolvoval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (1988–1989). V období 1994–2006 provozoval jako OSVČ nejprve obchod s řezivem (až do ničivé povodně 1997) a poté se vesměs věnoval dřevařské prvovýrobě jako dřevorubec, kočí při přibližování dřeva a provozovatel pily na pořez kulatiny. Také pracoval jako nájemce horské chaty, provozní v hotelu, majitel agroturistické jízdárny, trenér dostihových koní. V letech 2006 a 2007 byl kastelánem hradu Svojanov. Od roku 2007 do roku 2014 byl zaměstnán v menší stavební firmě nejprve jako tesař a posléze jako provozní šéf s povinnostmi zásobovače, přípraváře, rozpočtáře, stavbyvedoucího a stavebního technika. Po výběrovém řízení na konci roku 2014 nastoupil v lednu 2015 na státní hrad Křivoklát jako kastelán.