Manský dům na Křivoklátě

Unikátní součást hradního areálu odkrývá svá tajemství

MANSKÝ DŮM

Počátky manského systému, který představoval hospodářskou základnu hradu Křivoklát a poskytoval rezervu až několika desítek vojenské služby schopných osob, sahají pravděpodobně do doby Jana Lucemburského (1296-1346). K jeho největšímu rozmachu však dochází za Václava IV (1361-1419), který hrad významně přestavěl. Ještě v průběhu 14. století využívali zejména urození hradní manové domky na prvním nádvoří. V rámci přestavby Křivoklátu za Václava IV. na přelomu 14. a 15. století byl v severozápadní části hradního areálu vystavěn nový manský dům. Tato stavba měla podobu opevněného palácového komplexu spojeného s dnešním I. nádvořím úzkým komunikačním koridorem členěným třemi branami. Jádro manského domu tvořil plochostropý palác a obytná věž. Příčinou zániku celého areálu se stal rozsáhlý požár, který zachvátil značnou část hradu dne 18. března 1422. Tento ničivý požár však zároveň vedl ke vzniku archeologicky unikátní „pompejské“ situace, která se stala nejen zdrojem jednoho z nejvýznamnějších vzorků středověké hmotné kultury z hradního prostředí v Evropě, ale také zdrojem informací, které umožňují rekonstrukci stavební podoby této části hradního areálu. Dosavadní poznatky o lokalitě pochází z dlouholetého archeologického výzkumu Tomáše Durdíka. Odkryv manského domu byl realizován v letech 1983-1987.